Viskozita

Popisuje řídkou tekutost (tj. nízká viskozita) nebo hustou tekutost (tj. vysoká viskozita) laků. Jednoduchým měřítkem viskozity je rychlost výtoku tekutiny z nádoby nazvané DIN 4 mm měrný pohár. Je to válcová nádoba s kuželovým dnem, v jehož špičce je vyvrtán otvor o průměru 4 mm.

Obsah nádoby je přesně 100 cm3, měří se čas v sekundách, který potřebuje lak k tomu, aby všechen vytekl z nádoby otvorem ve dně. Časový údaj je přímo mírou viskozity (např. lak má viskozitu 30 sekund, zkráceně V 30 sec.) Vliv teploty na viskozitu je velký: teplý lak je řídce tekutý, chladný lak je hustý. Měření viskozity musí být prováděno vždy za stejných teplotních podmínek. Teplota pro měření viskozity je obecně 20°C. Viskozitu lze snižovat ředěním nebo zahříváním. K měření tekutin se zvláště vysokou viskozitou se používá pohár s otvorem o průměru 6 mm.

Sušina

Množství sušiny je určitá část lakového množství vyjádřená v procentech, jež po zaschnutí laku zůstane jako film. Rozdíl mezi množstvím sušiny a množstvím původně odebraného laku je součtem všech rozpouštědel, které při schnutí změnily skupenství v páry. Viskozita laků není měřítkem pro zjištění množství sušiny.

Zahoření

Zahoření lakování se nazývá zesílení vlastní barvy dřeva prostřednictvím lakování. Říká se „silnější“ nebo „slabší“ zahoření. Obvykle se očekává silnější zahoření, ale přesto existuje možnost slabšího zahoření nebo použití tzv. zesvětlujících laků, s nimiž lze docílit „efekt surového dřeva“. Potom lakované dřevo vypadá jako by lakováno nebylo.

Rychlost zasychání

Rychlost zasychání laku závisí na mnoha faktorech, zejména:

• druh laku
• převládající teplota
• vlhkost vzduchu
• rychlost proudění vzduchu
• tloušťka nánosu (tloušťka vrstvy)
• vlhkost nebo tuk, olej nebo vosk v podkladu
• chemické poruchy u reakčních laků

Vlastnosti lakového filmu

Odolnost zátěži

Lakovaný povrch je možné zatěžovat teprve tehdy, když je úplně dokončeno schnutí a vytvrzování lakového filmu. To může u reakčních laků za normálních podmínek trvat i několik týdnů.

Odolnost mechanickému zatěžování

Odolnost lakového filmu mechanickým vlivům zahrnuje tvrdost a pružnost lakového filmu a může se měřit jako odolnost oděru za určitých pevně stanovených podmínek.

Odolnost chemickému zatěžování

Odolnost lakového filmu chemickým vlivům zahrnuje odolnost proti působení různých zkušebních chemických látek, jako jsou kyseliny, alkalické sloučeniny, alkoholy, různé nápoje, voda, některá organická rozpouštědla, vybrané potraviny, rtěnka, náplň do propisovačky, desinfekční a čistící prostředky. Měří se metodou „kladení kapek“, působením těchto zkušebních chemikálií po stanovenou dobu na lakované ploše se určí odolnost laku. Podmínky tohoto testu jsou dány normou DIN 68861 1A – 1C.

Odolnost stárnutí

Odolnost stárnutí lakůse nejlépe určí metodou Cold-Check-Test. Při této zkoušce se vzorky nalakované v praktických podmínkách vystavují vlivů proměnlivé teploty. Cyklus metody Cold-Check-Test spočívá v jedné hodině trvání teploty +50°C, bezprostředně následuje jedna hodina při –20°C a na závěr zatěžování pokračuje jednu hodinu při běžné pokojové teplotě okolí (+20°C). Počet cyklů, kterým je lak schopný odolat až do objevení trhlin dává dobré měřítko odolnosti stárnutí. Lakování, která bez vzniku trhlin vydrží 25 cyklů zkoušky, jsou podle zkušeností výborně trvanlivé.

Odolnost dennímu světlu

Odolnost lakového filmu světlu se nesmí zaměňovat se zabarvováním mnohých dřev vlivem denního světla. K určení odolnosti lakového filmu světlu se lakový film nanese na skleněnou destičku, vystaví se působení denního světla a potom se porovná položením na bílou plochu. K zamezení efektu žloutnutí dřeva se může do laku přidávat prostředek chránící před vlivem světla. Ten už je v mnohých výrobcích obsažen z výroby. Předávkování prostředků k ochraně před světlem může mít negativní účinek na jiné vlastnosti laku.

Stupeň lesku

Stupeň lesku laku se měří určováním reflexních ztrát prostřednictvím zařízení tzv. měřiče lesku. Na rovinnou plochu, např. skleněnou destičku, se nanese lak v konstantní tloušťce. Po zaschnutí laku vyšle měřič lesku na tento lakový povrch v daném konstantním úhlu určité množství světla a pod stejným úhlem se měří množství světla odraženého. Při zkoušce na vysoce lesklé ploše (zrcadlo) bude odražené světlo nezměněné, dojde ke 100% reflexi, stupeň lesku bude GE 100. Laky s nízkým stupněm lesku pohlcují dopadající světlo tím, že se pohltí v mikroskopicky jemných částečkách matovacích přísad. Pod stejným úhlem potom odrazí menší množství světla.

Následující hodnoty odpovídají předpisu měření pod úhlem 60°

• sytě matný: < 5 GE v úhlu 60°
• matný: 5 – 10 GE v úhlu 60°
• hedvábně matný: 15 – 25 GE v úhlu 60°
• hedvábně lesklý: 40 – 50 GE v úhlu 60°
• lesklý: 75 – 85 GE v úhlu 60°
• vysoce lesklý: > 90 GE v úhlu 60°

Tloušťka vrstvy

Tloušťka lakového filmu je ohraničena především u nitrolaků a kyselino-tvrdnoucích laků hodnotou asi 100 µm , to je asi 0,1 mm. Překročení této hodnoty tloušťky vrstvy u laků na dřevo těchto druhů může vést ke vzniku trhlin.