Šelakové šupinky ze skupiny produktů vyrobených z přírodních surovin. Používají se k vytvoření šelakového roztoku.

Šelak je přírodní produkt, který který se používá k vytvoření lesklého tvrdého povrchu dřeva.

Velké výhody šelakových šupinek CLOU:

• fyziologicky nezávadný
• biologicky odbouratelný
• bez zápachu
• bez jedovatých součástí

Šelak je přírodní surovinou, která je lidstvu známá nejméně už po tři tisíciletí. Zmiňují jej nejstarší védské spisy psané v sankrstu v poslední z pěti knih Atharvavédy ve starověké Indii, které popisují použití šelaku pod názvem Laksha, jenž lidé získávají od lakového hmyzu a používají ho na barvení kůže a hedvábí k oblékání, k lékařským účelům a také ke kosmetickému zdobení pokožky těla a zejména ke zdobení obličeje na červeno.

Starý název šelaku Laksha ve staré hindštině znamenal 100.000, což naznačovalo obrovské počty brouků červce lakového (Kerria lacca), který je jediným producentem této pryskyřice.  Samička těmito výměšky ochraňuje svoje mladé larvy před vlivy okolí na větévkách fíkovníků v lesích v Thajsku a v Indii.  Na jeden kilogram šelaku je sběračům potřeba shromáždit výměšky asi 300.000 těchto drobných broučků!

Šelak se získává z výměšků červce lakového jako tzv. jádrový lak.  Po zaschnutí této pryskyřičné šťávy se výměšky sbírají na větvích, upravují a čistí, taví, potom chladnou na gáze nebo pružném plechu, z nichž se po ztvrdnutí odlupují v šupinkách. Šelak se na trh dodává ve formě těchto šupinek.

Pro rozpouštění šelakových šupinek se používá lihovéšelakové ředidlo nebo čistý 96%  etylalkohol.

Tekutý šelak se používá k povrchové úpravě dřeva v interiéru při lakování méně zatěžovaného obývacího i dětského nábytku a hraček, rámů obrazů, dřevěných částí svítidel, dřevořezeb, dřevěných plastik a jiných uměleckých předmětů, při restaurátorských pracích a při výrobě replik starožitného nábytku a často se šelakové plochy leští do vysokého lesku. Používá se k ručnímu lakování houslí, viol, pianin a některých dřevěných dechových nástrojů.

Šelak není vhodný k úpravě desek stolů, parapetů, kuchyňských pracovních desek, podlah, schodišťových stupňů a podobně silně zatěžovaných ploch a objektů umístěných ve vlhkém prostředí.

Díky svojí fyziologické nezávadnosti se šelak mimo jiné také používá jako barvivo a potravinářská poleva E904 např. na lesklých lentilkách, čokoládových bonbónech a žvýkačkách nebo na povrchu jablek a jiného ovoce a zeleniny k zachování čerstvého vzhledu, také k potahování lékových tablet ve farmacii nebo jako složka laků na vlasy, laků na nehty, rtěnek i řasenek v kosmetice.

Jeho dobré elektrické izolační vlastnosti a nepropouštění vlhkosti se využívají ve stavbě elektrických zařízení. Šelak  je zdravotně nezávadný, biologicky odbouratelný, je neutrální bez zápachu a dobře odolává kyselinám.

Až do poloviny minulého století se na gamofonech točily šelakové gramofonové desky s rychlostí 78 otáček za minutu, než je v padesátých letech nahradily černé desky lisované z vinylu. V bývalém Československu se v Loděnici u Berouna šelakové gramofonové desky lisovaly až do roku 1968.

V průběhu 19. století a na začátku 20. století byla povrchová úprava nábytku šelakovou politurou používána při výrobě drahého salónního nábytku (kvůli vysoké ceně šelaku se tehdy na nábytek více používaly oleje, vosky a směsi olejů s pryskyřicemi), až byl po první světové válce šelak nahrazen lakováním lakem na bázi nitrátu celulózy. Nitrocelulózový lak byl objeven podobně jako celuloidový fotografický film jako výsledek hledání dalšího využití střelné bavlny, jejíž velký přebytek zůstal ležet nevyužitý po světové válce ve zbrojním průmyslu.

Technický list výrobku a návod ke zpracování šelaku CLOU ZDE ke stažení.

Bezpečnostní informace:

Šelak způsobuje u citlivých osob podráždění pokožky. Jiné nežádoucí účinky nejsou známy a látka se považuje za bezpečnou. Uchovávejte mimo dosah dětí.